Povodeň, plavbohraní a Napoleon
(plavbohraní na lodi 9. září 2022, Hluboká nad Vltavou)
Všechno je jednou poprvé. Jako když nám zrušili předloni na jaře poprvé koncert kvůli koronaviru. Tohle jsme ale nečekali: když nám 30. června zavolala majitelka lodi Malše a pravila, že „byla blesková povodeň, je zákaz plutí,“ na chvíli jsme ztratili dech. Nakonec se ale náhradní plavbohraní 9. 9. — snad i díky těm dvěma devítkám — povedlo náramně. A poprvé jsme pozvali publikum nejenom na skleničku s Napoleonem, ale rovnou na lahev.
Těšili jsme se. Hodně. Měli jsme vyprodáno. Hraní na lodi jsme si poprvé zkusili v létě 2021, podruhé letos na jaře. Tentokrát navíc již mohla i naše cellistka Peťa, neb děti rostou. Přišel večer 29. června. Pršelo. Lilo. Dlouho do noci. „Tak aspoň to poteče,“ říkali si někteří z nás. Pak přišlo ráno. Kapelník zrovna zpovídal hejtmana, když mu zazvonil telefon. Na drátě byla vrchní lodnice. Koncert nám „zrušila“ blesková povodeň. Šok. Ale přeci to nevzdáme! Musíme poslat těm 50 lidem vzkaz, že nám na nich záleží. Po smršti telefonátů jsme našli variantu brod: večer bude náhradní koncert na náměstí a lodní hraní přesuneme na začátek září.
Navíc máme skvělé fanoušky. Přinesli nám večer 30. června na náměstí aspoň malou lodičku, v ní i dobré pitivo a navrch štrúdly. Basák Míša přivezl zvukovou aparaturu, a tak se improvizovaná verze povedla. Přes léto nám sice skoro dvě pětiny diváků, kteří s námi chtěli plout v červnu, vrátily lístky (cesty k moři atp.), našlo se ale dost jiných, kteří naopak nový termín přivítali. Dva dny před hraním zase vyprodáno. Hurá? Internetové stránky Norské počasí věštily přeháňky i déšť…
Nastal den D. A budějovická meteoroložka zněla jednoznačně: bude pršet! Ale ani povodeň, ani déšť fešáky z Bonsaie nespálí. Nad palubou visela plachta, lavice jsme našoupali co nejvíc pod ní, a kdyby lilo, hráli bychom v podpalubí akusticky. Když jsme na loď stěhovali techniku, poprchávalo. Pak se rozpršelo. Modely počasí se ale jevily nadějně, žádný dlouhý liják. Diváci postupně přijížděli, jak jim dovolila kolona u semaforu před Bavorovicemi. Někteří jeli dokonce až z Prahy a Ostravy, což nás dojalo. Pro sichr jsme se všech zeptali, zda chtějí plout na palubě s rizikem deště. Pro suché podpalubí nehlasoval nikdo…
A tak pruhovaná trika na sebe, lodní motor se rozběhl a my nabrali z Hluboké nad Vltavou směr Purkarec. Začali jsme, že časy se mění a spustí se déšť na čtyřicet dní… Drzost. Když jsme dohráli třetí písničku, přestalo pršet! To byl čas poděkovat námořnickému patronu i všem našim spolulodníkům: v prvé řadě kamarádovi Mírovi, který pamatuje naše začátky, a pak všem ostatním. Lahev napoleona, kterou jsme poslali mezi publikum, se nám vrátila prázdná asi za 20 minut… Loď měla naštěstí dobře zásobený bar a obsluha byla hbitá.
Publikum na palubě pěkně namačkané k sobě, to prostě nemohl nebýt parádní koncert. Krátká přestávka v Purkarci, pak se plulo nazpátek. Když jsme se blížili k Hluboké, setmělo se. Tak jsme zapěli, ať nezachází slunce. Jako jiný přídavek jsme po letech zahráli První dámu. Ten večer se nám ani mnoha divákům zkrátka nechtělo domů. Koneckonců, nadšené ohlasy dostáváme ještě teď, dva měsíce po koncertě.
Tak nakonec děkujeme té bleskové povodni a hlavně všem těm 50 úžasným fanouškům, kteří s námi pluli. Krásnější 9. září jsme nikdy nezažili. Jen toho Napoleona musíme příště vzít aspoň o lahev víc.
(zapsal kapelník, 2. listopadu 2022)
