Asi začneme věřit na zázraky: „Za pomocí nůžek jsem se šetrně dostal do bublinkové obálky a obsahu, který se postupně sypal ven, jsem vůbec nerozuměl (booklety, známky, samolepky s adresami, složený list papíru s patinou času). Po přečtení průvodního dopisu jsem pochopil,“ napsal Kamil z Opavy. Aby zásilku dopravil, sáhl i po živnostenském rejstříku. Napoprvé se mu vrátila. Napodruhé ji osobně předal dceři Honzy T., ten ji poslal do Jihlavy, odkud nám Radka napsala mail s předmětem Hra, že ji posílá do Chocně. Kamil analyticky zmapoval i cestu naší poutnice. Je třeba ji ještě doručit adresátům s čísly 17, 18, 19, 21, 22, 23, 26, 39, 43, 55, 57. „Na zbývajících 11 mezipřistání je počet známek dostatečný (20),“ shrnul Kamil. Jako jsme dojati. Jirka Toman, otec Putovní Bonsaie, který se na kapelních zkouškách proslavil výrokem ‚Dnes budeme efektivní‘, to okomentoval: „Holt úžasný lidi furt jsou, jen je třeba je najít.“ PS: Jen Jan Cempírek prej bude smutnej, až Putovní doputuje. Neboj, Jene, to ještě potrvá 🙂