Bonsajní Blok

Mohelnická magie, vločky a dvě hodinky spánku 

(Mohelnický Folk Fest, 1. září 2023) Mohelnice je magická. Nesmíš se dojmout. A opít, říkal jsem si, když jsme se chystali na Mohelničák. Těšili jsme se, protože jsme tam měli moravský křest CD Hořká letní

Jak jsme (ne)hráli v parním vlaku 

(koncert v parním vlaku z Volar do Nového Údolí, 30. června 2023) Tenhle příběh je jak hollywoodskej biják. Drama plné zvratů, klaďas i záporák a překvapivé finále. Tak poslyšte příběh o bonsajním parním vlaku. To jsme si loni v zimě

Povodeň, plavbohraní a Napoleon 

(plavbohraní na lodi 9. září 2022, Hluboká nad Vltavou) Všechno je jednou poprvé. Jako když nám zrušili předloni na jaře poprvé koncert kvůli koronaviru. Tohle jsme ale nečekali: když nám 30. června zavolala

Krčín, Pyšná princezna a kadibudka na ostrově 

(Nocturno na Okolo Třeboně, ostrov rybníka Svět, 3. července 2021) Když vás zavřou doma při lockdownu, dějou se věci. Naučíte se třeba péct štrúdl, zvýšíte si skóre ve střílečce Combat reloaded… nebo zavolá

Rumová víla, Písek a podpisy na ňadra 

(Prázdniny v Telči, 31. července 2021) Když 20členný spontánní dívčí sbor u morového sloupu v Telči zpívá Písek, je půlnoc a vy si jen plujete na vlně. Když se podíváte do publika a neznámé fanynky zpívají i dost nové

Jako živá voda 

(Online koncert z táborského divadla, 26. únor 2021) Jako živá voda. Rozzářené oči, mejdan v šatně ještě před začátkem. 1800 shlédnutí za víkend. Ten poslední únorový pátek jsme se cítili jako ve snu… a přitom to byl

Kočár, míchaná vajíčka a dvě lahve s N 

(Mohelnický dostavník, 31. srpen – 1. září 2019) Když kapelník dostal ještě v BU pokutu, říkal si jako Meg Ryanová v Samotáři ze Seattlu: To je znamení. Když nás kočár se dvěma koníky vezl k hlavní scéně,

Plaváček, broskve a kontrabasák 

(Prázdniny v Telči 2019) Autem zavoněla cibulka. Některé tradice je dobré pěstovat, a tak nás Vločka při nalodění překvapil s krabičkou svých luxusních zelňáků. A stejně, jako když jsme s ním jeli na první festival na jaře 2017,

Tři cella, žravá buchta a 20 let v 20 větách 

(Koncert k výročí 20 let, Yamaha, 17. listopad 2018) Previous image Next image Některé věci potřebují odstup. Emocí a promile bylo toho večera prostě příliš. Jako dostatečný čas na odležení se 164 dní jeví. A když 20

Jelínek, DJ Koupačka a zlomená mužská srdce 

((Prázdniny v Telči 2018) Sedli jsme na chodník, zaklonili hlavy, otevřeli nápoj… a začali hrát. Tak se spustila 3. srpna první prohraná telčská noc, po ní přišla druhá. Když říkáme, že Telč je kapelní miss

Špekáčky, král Miroslav a starostova dcera 

(festival Tučínský špekáček, 12. květen 2018) Je dobré se občas hrdě přihlásit k tomu, že jsme kotlíkáři a pečbuřti. Jsou to naše kořeny. Na Tučínský špekáček jsme se (hlavně kytaristi) těšili i díky slibovanému táboráku. A budiž

Když si dvě blondýnky dají couru 

(Dačice, 22. července 2017) Na Letní košt v Dačicích budeme vzpomínat z mnoha příčin. Začalo to nástupem Peti do vozu, kdy si nešlo nevšimnout jejích bot s úchvatnými podpatky, čímž si okamžitě zjednala respekt. Po cestě

Pražák, Zátopek, Merkur a prasklá basostruna 

(České Velenice, 16. listopadu 2017) Anžto leží Velenice na hranicích naší vlasti a koncert se konal v pátek, vzali jsme v úvahu všechny případné atmosférické jevy města před víkendem (naštvaní řidiči, tradiční bouračka, kolony o délce letištních

Ema, deštník a prase 

(Borůvkobraní, 9. červenec 2017) Ema s mámou ze slabikářů jsou stále in. Zjistil to náš soubor písní a tanců dnes na Borůvkobraní. Další poznání praví, že Češi poctivě dodržují pitný režim, při refrénu Tak mi

Kápézetka, cello z masny a drsná Historka 

(Vltavotýnská struna, 10. 6. 2017) Poledne je denním středobodem, pročež, dle přání páně kapelníkova, začínáme zkoušku sekce kytarové ještě před odjezdem. Všechno nám to krásně klape, sedneme si na.… sedadla kapelního plechového oře s bleskem

Z dlouhých poutí aneb 18 let ve 4735 znacích 

(Reportáž ze křtu CD Z dlouhých poutí a průlet pamětí 18 lety kapely, 18. listopadu 2016) Když 18 let hlavou proletí…tak vyplave mračno vzpomínek. První zkouška na 7. patře koleje K1, kdy jsme přesně věděli

(Ne)šťastná třináctka, dva Karlové a mrtvej cyklista 

(Prázdniny v Telči 2016) Tak nám poprvé v Telči pršelo. To asi proto, že na doživotní kapelní festivalové Miss jsme hráli potřinácté. Ale mezi kapkami deště nám napadalo hodně hezkých momentů. Nakonec jsme z Telče odjížděli

Tři zpěvačky, pánský dvojhlas a jedna láhev rumu 

(Bonsajní léto 2013) Létem jsme se prohráli v různých podobách. Sezonu jsme zahájili na Folkové růži, jako trio. Koncert na druhém zámeckém nádvoří přinesl několik jedinečností. Předně jsme si jako zpěvačku pozvali Míru Ošance, se

Lodní kuchař, zapomenutá Peťa a 45 retrominut 

(Doli klub, Epycentrum a Highway 61, únor — březen 2013) Jakoby se vrátil čas o čtyři roky zpátky. Tak jsme si mohli připadat na první zkoušce po rozlučce s Žížou a Tomem, kdy jsme stejně jako zjara

3+3+3 = HiFi 

(O hladovým voku, buchtách z Hadačky a Purkmistrovi, 19. 11. 2011) Ve čtyři před vilou. Poslušně podle instrukcí se náš ansábl sešel 19. listopadu v Dukelské ulici. Jiřík se opět proměnil z kytaristy na manažera zavazadlového prostoru. Rutinní

Bundy a trampi v Lišově 

(Lišov, klub Nanečisto, 19. 10. 2011) Trampské podmínky. Tak někteří z nás s nadsázkou komentovali první dojmy z Lišova, kam nás pozvala skupina Rybníkáři. Když jsme 19. října těsně po 19. hodině dorazili, dveře do malého sálu

Za Troníčkem kamkoli 

(Pardubice, 28. srpna 2011) Za Troníčkem kamkoli. Takto reagoval jeden z členů kapely na pozvání do Pardubic, které k nám přes telefonní linky přilétlo od šéfa Marien. Kapelní neděli jsme zahájili gratulacemi bonsajním jubilantům a následně opulentním

Zámecké mikroturné 

(Folková růže + Dačice, červenec 2011) Zase po roce. Jindřichův Hradec. Folková růže 2011, slavící 18. let. Vzhledem k obvyklé roztroušenosti souboru v červenci jsme se všichni potkali až přímo na místě. Jiřík si ovšem

Májové miniturné aneb Předskokan a violo 

(Uherské Hradiště a Tábor, 20. — 21. květen 2011) Slunce nám mávalo, když jsme v pátek 20. května z Dukelské odrazili na naše májové miniturné. Vše potřebné naskládal ladně do kufru manažer úložního prostoru Jiřík, a protože

Žíža léčivá 

(Písek, 28. dubna 2011) Ohledně koncertu v Písku by si cenu za akčnost zasloužila Peťula a její kamarádi. Když jsme ji informovali, kolik lidí tam chodí na folk, rozeslala z auta několik sms a kupodivu zabraly. Nakonec jsme

Já se toho cella bojím 

(koncert v plzeňském klubu Rádia Samson, 14. prosince 2010) Hlavní dobrá zpráva zní, že jsme se vrátili živí, zdraví a to včetně auta. Hraní v plzeňském Klubu rádia Samson bylo osobité v několika směrech, ovšem všechny předčil

O malibu, Luftballons a jedné raritě 

(brněnský klub Leitnerka, Chelčice, pražský klub U Náčelníka, 30. září — 2. října 2010) Máme za sebou první miniturné. Během 72 hodin jsme ujeli 814 kilometrů. Bez nehody. Náš trojboj začal posledním zářijovým dnem, kdy

Mozart, rallye a uškrcená dcera 

(Táborský koktejl + Jihočeské zpívání 22. května 2010) Piano folk. Tento hudební směr jsme si přivlastnili pro dva koncerty, které jsme absolvovali v sobotu 22. května 2010. Byla to jednak dvě poslední hraní bez

Kmotra liška, géčko, mondeo a svátky zapomnění 

(klub Poslední nota, Tábor, Borůvkobraní, 16. duben 2010) G. To byla v pátek naše poslední nota v Poslední notě. Šéf této táborské klubohospůdky nás přivítal slovy “Kluci a holky, je to vaše,” kteréžto oslovení potěšilo hlavně třicátníky.

Když auto slaví výročí 

(Strakonice, čajovna, 19. únor 2010) Po úspěšném nahrání demáče se uskutečnil první letošní koncert. Konal se ve strakonické čajovně Inspirace a předcházely mu mnohé nesnáze, které se nám ale podařilo všechny překonat. Vaškův plán zněl:v

Mohelnická magie, vločky a dvě hodinky spánku 

(Mohelnický Folk Fest, 1. září 2023) Mohelnice je magická. Nesmíš se dojmout. A opít, říkal jsem si, když jsme se chystali na Mohelničák. Těšili jsme se, protože jsme tam měli moravský křest CD Hořká letní

Jak jsme (ne)hráli v parním vlaku 

(koncert v parním vlaku z Volar do Nového Údolí, 30. června 2023) Tenhle příběh je jak hollywoodskej biják. Drama plné zvratů, klaďas i záporák a překvapivé finále. Tak poslyšte příběh o bonsajním parním vlaku. To jsme si loni v zimě

Povodeň, plavbohraní a Napoleon 

(plavbohraní na lodi 9. září 2022, Hluboká nad Vltavou) Všechno je jednou poprvé. Jako když nám zrušili předloni na jaře poprvé koncert kvůli koronaviru. Tohle jsme ale nečekali: když nám 30. června zavolala

Krčín, Pyšná princezna a kadibudka na ostrově 

(Nocturno na Okolo Třeboně, ostrov rybníka Svět, 3. července 2021) Když vás zavřou doma při lockdownu, dějou se věci. Naučíte se třeba péct štrúdl, zvýšíte si skóre ve střílečce Combat reloaded… nebo zavolá

Rumová víla, Písek a podpisy na ňadra 

(Prázdniny v Telči, 31. července 2021) Když 20členný spontánní dívčí sbor u morového sloupu v Telči zpívá Písek, je půlnoc a vy si jen plujete na vlně. Když se podíváte do publika a neznámé fanynky zpívají i dost nové

Přejít nahoru