Bonsajní Blok

(plavbohraní na lodi 9. září 2022, Hluboká nad Vltavou) Všechno je jednou poprvé. Jako když nám zrušili předloni na jaře poprvé koncert kvůli koronaviru. Tohle jsme ale nečekali: když nám 30. června zavolala

(koncert s Jen tak tak ve Veselí nad Lužnicí, 11. února 2022) Byla to jízda. Stane se jen málokdy, že kytaristé jsou po koncertě tak nafrčení, že hned v šatně vezmou nástroje a začnou jamovat. Navíc jsme

(Nocturno na Okolo Třeboně, ostrov rybníka Svět, 3. července 2021) Když vás zavřou doma při lockdownu, dějou se věci. Naučíte se třeba péct štrúdl, zvýšíte si skóre ve střílečce Combat reloaded… nebo zavolá

(Prázdniny v Telči, 31. července 2021) Když 20členný spontánní dívčí sbor u morového sloupu v Telči zpívá Písek, je půlnoc a vy si jen plujete na vlně. Když se podíváte do publika a neznámé fanynky zpívají i dost nové

(Online koncert z táborského divadla, 26. únor 2021) Jako živá voda. Rozzářené oči, mejdan v šatně ještě před začátkem. 1800 shlédnutí za víkend. Ten poslední únorový pátek jsme se cítili jako ve snu… a přitom to byl

(Mohelnický dostavník, 31. srpen – 1. září 2019) Když kapelník dostal ještě v BU pokutu, říkal si jako Meg Ryanová v Samotáři ze Seattlu: To je znamení. Když nás kočár se dvěma koníky vezl k hlavní scéně,

(Prázdniny v Telči 2019) Autem zavoněla cibulka. Některé tradice je dobré pěstovat, a tak nás Vločka při nalodění překvapil s krabičkou svých luxusních zelňáků. A stejně, jako když jsme s ním jeli na první festival na jaře 2017,

(Koncert k výročí 20 let, Yamaha, 17. listopad 2018) Previous image Next image Některé věci potřebují odstup. Emocí a promile bylo toho večera prostě příliš. Jako dostatečný čas na odležení se 164 dní jeví. A když 20

(Mohelnický dostavník 2018) Máme prima basáka. Když je v kapele někdy po hraní lehká trudomyslnost, zahlaholí: „Jsme nejlepší!“ Když jsme mu ale 1. září po poledni volali, že jsme vyhráli hlavní cenu poroty na

((Prázdniny v Telči 2018) Sedli jsme na chodník, zaklonili hlavy, otevřeli nápoj… a začali hrát. Tak se spustila 3. srpna první prohraná telčská noc, po ní přišla druhá. Když říkáme, že Telč je kapelní miss

(festival Tučínský špekáček, 12. květen 2018) Je dobré se občas hrdě přihlásit k tomu, že jsme kotlíkáři a pečbuřti. Jsou to naše kořeny. Na Tučínský špekáček jsme se (hlavně kytaristi) těšili i díky slibovanému táboráku. A budiž

(Dačice, 22. července 2017) Na Letní košt v Dačicích budeme vzpomínat z mnoha příčin. Začalo to nástupem Peti do vozu, kdy si nešlo nevšimnout jejích bot s úchvatnými podpatky, čímž si okamžitě zjednala respekt. Po cestě

(České Velenice, 16. listopadu 2017) Anžto leží Velenice na hranicích naší vlasti a koncert se konal v pátek, vzali jsme v úvahu všechny případné atmosférické jevy města před víkendem (naštvaní řidiči, tradiční bouračka, kolony o délce letištních

(Borůvkobraní, 9. červenec 2017) Ema s mámou ze slabikářů jsou stále in. Zjistil to náš soubor písní a tanců dnes na Borůvkobraní. Další poznání praví, že Češi poctivě dodržují pitný režim, při refrénu Tak mi

(Vltavotýnská struna, 10. 6. 2017) Poledne je denním středobodem, pročež, dle přání páně kapelníkova, začínáme zkoušku sekce kytarové ještě před odjezdem. Všechno nám to krásně klape, sedneme si na.… sedadla kapelního plechového oře s bleskem

(Reportáž ze křtu CD Z dlouhých poutí a průlet pamětí 18 lety kapely, 18. listopadu 2016) Když 18 let hlavou proletí…tak vyplave mračno vzpomínek. První zkouška na 7. patře koleje K1, kdy jsme přesně věděli

(Prázdniny v Telči 2016) Tak nám poprvé v Telči pršelo. To asi proto, že na doživotní kapelní festivalové Miss jsme hráli potřinácté. Ale mezi kapkami deště nám napadalo hodně hezkých momentů. Nakonec jsme z Telče odjížděli

(moravský křest CD Z dlouhých poutí na festivalu Hradecký slunovrat 24. června 2016) Tento příběh je pravdivý aneb Jak dostat za 10 minut 2 pokuty… Měli jsme skvělý plán: sraz v 8.30, po poledni za Brnem,

(Bonsajní léto 2013) Létem jsme se prohráli v různých podobách. Sezonu jsme zahájili na Folkové růži, jako trio. Koncert na druhém zámeckém nádvoří přinesl několik jedinečností. Předně jsme si jako zpěvačku pozvali Míru Ošance, se

(Doli klub, Epycentrum a Highway 61, únor — březen 2013) Jakoby se vrátil čas o čtyři roky zpátky. Tak jsme si mohli připadat na první zkoušce po rozlučce s Žížou a Tomem, kdy jsme stejně jako zjara

(O hladovým voku, buchtách z Hadačky a Purkmistrovi, 19. 11. 2011) Ve čtyři před vilou. Poslušně podle instrukcí se náš ansábl sešel 19. listopadu v Dukelské ulici. Jiřík se opět proměnil z kytaristy na manažera zavazadlového prostoru. Rutinní

(Lišov, klub Nanečisto, 19. 10. 2011) Trampské podmínky. Tak někteří z nás s nadsázkou komentovali první dojmy z Lišova, kam nás pozvala skupina Rybníkáři. Když jsme 19. října těsně po 19. hodině dorazili, dveře do malého sálu

(Pardubice, 28. srpna 2011) Za Troníčkem kamkoli. Takto reagoval jeden z členů kapely na pozvání do Pardubic, které k nám přes telefonní linky přilétlo od šéfa Marien. Kapelní neděli jsme zahájili gratulacemi bonsajním jubilantům a následně opulentním

(Folková růže + Dačice, červenec 2011) Zase po roce. Jindřichův Hradec. Folková růže 2011, slavící 18. let. Vzhledem k obvyklé roztroušenosti souboru v červenci jsme se všichni potkali až přímo na místě. Jiřík si ovšem

(Uherské Hradiště a Tábor, 20. — 21. květen 2011) Slunce nám mávalo, když jsme v pátek 20. května z Dukelské odrazili na naše májové miniturné. Vše potřebné naskládal ladně do kufru manažer úložního prostoru Jiřík, a protože

(Písek, 28. dubna 2011) Ohledně koncertu v Písku by si cenu za akčnost zasloužila Peťula a její kamarádi. Když jsme ji informovali, kolik lidí tam chodí na folk, rozeslala z auta několik sms a kupodivu zabraly. Nakonec jsme

(koncert v plzeňském klubu Rádia Samson, 14. prosince 2010) Hlavní dobrá zpráva zní, že jsme se vrátili živí, zdraví a to včetně auta. Hraní v plzeňském Klubu rádia Samson bylo osobité v několika směrech, ovšem všechny předčil

(brněnský klub Leitnerka, Chelčice, pražský klub U Náčelníka, 30. září — 2. října 2010) Máme za sebou první miniturné. Během 72 hodin jsme ujeli 814 kilometrů. Bez nehody. Náš trojboj začal posledním zářijovým dnem, kdy

(Táborský koktejl + Jihočeské zpívání 22. května 2010) Piano folk. Tento hudební směr jsme si přivlastnili pro dva koncerty, které jsme absolvovali v sobotu 22. května 2010. Byla to jednak dvě poslední hraní bez

(klub Poslední nota, Tábor, Borůvkobraní, 16. duben 2010) G. To byla v pátek naše poslední nota v Poslední notě. Šéf této táborské klubohospůdky nás přivítal slovy “Kluci a holky, je to vaše,” kteréžto oslovení potěšilo hlavně třicátníky.

(Strakonice, čajovna, 19. únor 2010) Po úspěšném nahrání demáče se uskutečnil první letošní koncert. Konal se ve strakonické čajovně Inspirace a předcházely mu mnohé nesnáze, které se nám ale podařilo všechny překonat. Vaškův plán zněl:v

(Natáčení demáče 2010) Krasavice inteligentní. To byla mantra posledních prosincových dnů A.D. 2009, které náš spolek strávil v budějovickém studiu MKP. Pronášel ji jako výraz uspokojení Petr Michal, do jehož počítače jsme zanášeli slova