Stojí to za to, tázal by se možná našinec, jet 480 kilometrů kvůli 30 minutám hraní? Po dnešku víme, že někdy ano. Městečko Schönsee (Krásné jezero) vás sice přivítá nalitými mraky. Ještě než se změní v hydrometeor si ale jako správní trampi zazkoušíte na břehu potoka. Na baru zjistíte, že ta paní vedle vás, která s nadšením opravuje zámeček v Sudetech, je výkonnou tajemnicí Jiříkovy almy mater. Pořídíte překlad názvů svých písní a zjistíte, že z Jemných poloh jsou rázem Feine Lagen a z Obálek Umschläge. Pak sáhnete do strun, simultánně tlumočíte průvodní slovo a hádáte, kdo v publiku versteht deutsch a kdo tschechisch. Dohrajete a zvolna žasnete: rozdáte pár kontaktů a krabička s deskami je za chvíli skoro prázdná. Sotva minete státní hranici, přestane pršet, takže v plzeňské krčmě U Trpaslíka vše pojistíte obří porcí romaduru v bramboráku a než v autě dohraje poslední deska Ivana Hlase, parkujete před panelákem takřka rodným. Prostě folk is not mrkev!