Kápézetka, cello z masny a drsná Historka (jak bylo v Týně)

11. 6. 2017 

Poledne je denním středobodem, pročež, dle přání páně kapelníkova, začínáme zkoušku sekce kytarové ještě před odjezdem. Všechno nám to krásně klape, sedneme si na.… sedadla kapelního plechového oře s bleskem ve znaku a vyjíždíme vstříc vltavotýnskému otáčku. Cellisti mají obecně rádi komfort cestování (těžko říci, jestli se to samé dá říci o violistech), pročež auto ještě před nabráním Peťi proženeme veřejným luxem. V dobrém rozmaru, neb interiér vozu leskne se jak při předváděčce firem Rowenta a Moulinex, uháníme směr Týn. Tam nás čeká benefiční akce Vltavotýnská struna, jejíž výtěžek podpoří speciální léčbu dvou chlapců s postižením Péti a Martínka v lázních Klimkovice. Reportáž je v Zápisníku.

Přejít nahoru