Z dlouhých poutí sice není návratů, ale zdá se, že pro Putovní Bonsai slova z naší písně Zázraky zatím naštěstí neplatí. Obálka zdárně koluje po zemích českých i cizokrajných a k nám se dostává nemálo fotek z poutě a ještě více milých slov. Tak třeba “těším se na vyprávění všech zúčastněných, je milé najít ve schránce takové psaní.” Jiný dopis ocitujeme rovnou celý: “Milé zakrslé kosodřeviny, poslušně hlásím, že po návratu z Nového světa na mě čekala ve schránce vaše putovní obálka :-). Jelikož jsem člověk veskrze spořivý, rozhodla jsem se ušetřit jednu poštovní známku a s dalším adresátem (Honzou B.) jsme se podepsali společně. Podepisování proběhlo na akademické půdě v digestoři jedné z chemických laboratoří. Booklety zůstaly nepoškozeny. Během akce nebylo zraněno žádné zvíře.” Posíláme grand merci Terce, Zuzce, Mirkovi, Aniččce i všem dalším, kteří již podepsali, podepisují a podepíší. PS: Je to dosti nadějná zpráva pro Honzu Cempírka, Edu, Zuzku Hochovou a Pavla Lukase:)