Romantický folk

hudba od srdce k srdci

Zrcadlo, mlha a pizza

13. 12. 2009 

Možná za to může to zrcadlo. Tedy střepy, které z něho včera po poledni zůstaly v bonsajním kvartýře. Sobotní solničení totiž patřilo k večírkům, na které se dlouho vzpomíná. Se Zhasni jsme surfovali na stejné poetické vlně, Michal Vaněk dokonce poslal píseň Františkovi Stralczynskému, kterou dopsal v pátek. Publikum plné milých tváří kromobyčejně empatické. Luxusní zvuk Karla Dřínka, který milosrdně zahalil pár našich zaváhání. Živana si střihla čtyřroli — zpěvačka, kytaristka, perkusistka a moderátorka — a soudě nejen dle aplausu výborně. Dali jsme tři novinky a zdá se, že se ujmou. Z francouzského Perpignanu díky svým zvědům a mobilní technice na všechno dohlížel Jiřík a žádná výhružná sms nám zatím nedorazila. Možná i proto, že jeho sól se dočasně, leč skvěle zmocnila Peťa. Z pódia se pak hraní plynule překulilo mezi stoly, u nichž jsme krky, hmatníky, struny a smyčce trápili téměř do šesté ranní. Tak tedy velké MERCI všem — díky vám mají smysl ta rána nedospaná. Speciální dík patří chlapcům ze spolku Repetynka, kteří se zhostili rolí biletářky a kabátnice. A díky Kubovi Horákovi konečně víme, co že to hrajeme za styl: zove se “folková mlha”.
PS: Víte, kam se v pět ráno nejlépe kreslí plánek města? Na krabici od pizzy.

Přejít nahoru