Zámecké mikroturné
(Folková růže + Dačice, červenec 2011)
Zase po roce. Jindřichův Hradec. Folková růže 2011, slavící 18. let. Vzhledem k obvyklé roztroušenosti souboru v červenci jsme se všichni potkali až přímo na místě. Jiřík si ovšem nemohl nechat ujít jeho nejoblíbenější festival jako celek, takže už ve čtvrtek hrdinně naklusal na nádvoří a okoukával terén z pohledu posluchače. Na telefonické zkoušce kytaristů se dohodlo, že na Růži otestujeme některé novinky.
II. zámecké nádvoří bylo v pátečním odpoledni docela plné, jeden fanoušek se za námi dokonce vypravil z Prahy. Nebylo ale moc času si novinky před koncertem projet, protože sotva se nám podařilo vybalit nástroje, tak nás Pavel Jarčevský už vyháněl ze zázemí na pódium zvučit. To proběhlo hladce a za skvělého zvuku a akčního focení jedné sympatické blondýnky mohla na pódiu propuknout koncertní pohoda. Díky ní jsme se rozhodli, že ozkoušíme hned dvě nové písně (jednu fungl novou od Jiříka a jednu fungl starou od Františka Stralczynského). Ani se nám nechtělo moc z pódia dolů. Atmosféra na celém nádvoří byla fajnová a pěkná. Na konci pak Vašek ještě absolvoval rozhovor s moderátorem Mirkem Ošancem a pak se opět začalo balit a odjíždět, jak to u nás tak na Růži bývá. Žíža s Tomem směr tábor v Novohradkách, Peťa směr domů.
Po krásném zážitku na Růži na nás čekaly o dva dny později ještě Dačice a kostka cukru. Tedy festival Za Dačickou kostku cukru, kterou jsme po koncertě na hlavním zámeckém nádvoří také dostali a někteří s ní ještě stále sladí ranní čaje. Předskakovali jsme Cimbál Classicu, takže jsme se snažili diváky řádně navnadit a hlavně moc nezdržovat, protože se podle radaru blížila jakási velká bouře. Naštěstí k zámku dobouřila až po koncertě. Doprava opět byla složitější, někteří to brali i přes Rakousko. Při ní kapela mj. zjistila, že rakouská silnice II. třídy by v Česku byla luxusní dálnicí. Je to Rakousko takové čisté a uklizené, až to občas Čecha, přivyklého zdejším pořádkům, kapánek ruší.
Jiřík už byl samozřejmě na místě v předstihu, neboť hned poté, co se v neděli probudil (kolem 12.00), nasedl v Jindrově Hradci na autobus směr Dačice a v předstihu se nazvučil a pak už jen tím pádem čekal na „zdržující“ zbytek. Hned po vybalení nástrojů se tedy opět huplo na pódium a nazvučilo. Stihlo se ještě drobně zazkoušet, popít pár káv a začalo se. Lidé na nádvoříčku krásně a vnímavě poslouchali, takže druhá premiéra dvou novinek se také obešla bez velké trémy, navíc opět za velmi libého zvuku mistrů od mixpultu. Mistři hudebníci Cimbal Classičtí nás po koncertě chválili, což se pochopitelně pěkně poslouchalo. Na facebooku nás pak ještě kladně ohodnotila pamětnice první Bonsaie, čehož si pokaždé ceníme.
Cestou zpátky jsme si doprožili skvělou zámeckou atmosféru a déšť nám k tomu dokonale vyleštil přední sklo u auta. Naše červencové dvoudenní mikroturné se tak zapíše do kolonky Hraní, kde nám bylo velmi dobře.
(Zapsali kytaristé)
