Bonsajní Blok
Já se toho cella bojím
(koncert v plzeňském klubu Rádia Samson, 14. prosince 2010) Hlavní dobrá zpráva zní, že jsme se vrátili živí, zdraví a to včetně auta. Hraní v plzeňském Klubu rádia Samson bylo osobité v několika směrech, ovšem všechny předčil
O malibu, Luftballons a jedné raritě
(brněnský klub Leitnerka, Chelčice, pražský klub U Náčelníka, 30. září — 2. října 2010) Máme za sebou první miniturné. Během 72 hodin jsme ujeli 814 kilometrů. Bez nehody. Náš trojboj začal posledním zářijovým dnem, kdy
Mozart, rallye a uškrcená dcera
(Táborský koktejl + Jihočeské zpívání 22. května 2010) Piano folk. Tento hudební směr jsme si přivlastnili pro dva koncerty, které jsme absolvovali v sobotu 22. května 2010. Byla to jednak dvě poslední hraní bez
Kmotra liška, géčko, mondeo a svátky zapomnění
(klub Poslední nota, Tábor, Borůvkobraní, 16. duben 2010) G. To byla v pátek naše poslední nota v Poslední notě. Šéf této táborské klubohospůdky nás přivítal slovy “Kluci a holky, je to vaše,” kteréžto oslovení potěšilo hlavně třicátníky.
Když auto slaví výročí
(Strakonice, čajovna, 19. únor 2010) Po úspěšném nahrání demáče se uskutečnil první letošní koncert. Konal se ve strakonické čajovně Inspirace a předcházely mu mnohé nesnáze, které se nám ale podařilo všechny překonat. Vaškův plán zněl:v
Jak se dělá tvrdý L
(Natáčení demáče 2010) Krasavice inteligentní. To byla mantra posledních prosincových dnů A.D. 2009, které náš spolek strávil v budějovickém studiu MKP. Pronášel ji jako výraz uspokojení Petr Michal, do jehož počítače jsme zanášeli slova
