Bonsajní Blok

(Natáčení demáče 2010) Krasavice inteligentní. To byla mantra posledních prosincových dnů A.D. 2009, které náš spolek strávil v budějovickém studiu MKP. Pronášel ji jako výraz uspokojení Petr Michal, do jehož počítače jsme zanášeli slova

(festival Zpívání nad Nežárkou, Jindrův Hradec, 12. září 2009) Odjíždím a za sebou mám babí léto… Tak pěje klasik… a barvy sbírám do očí. Přesně takhle jsem si notoval, když jsem odjížděl kolem třetí ráno z Hradce Jindřichova,

(koncert v Bechyni a na festivalu Lodenice v Piešťanech, (28. – 30. srpna 2009) „Tomáši, víš kde je v Bechyni ta klášterní zahrada?“ „Jasně, znám to tam jak Žíža Písek,“ odvětil náš kontrabasák, když jsme v posledním srpnovém pátku

(Prázdniny v Telči, 8. srpna 2009) Je to jako v začarovaném kruhu. Leč krásně začarovaném. Rok co rok pokaždé stejně. Jen co přijedete na Prázdniny v Telči a nohy vás donesou na hlavní rynek, polapí a zmámí vás telčský

(Folkové prázdniny Náměšť nad Oslavou, Písek, 23. — 24. červenec 2009) Kdo nezažil – neuvěří. Tento podtitul by mohl jednoduše vystihnout jedno povedené čtvrteční ráno u jedné nejmenované skupiny. Proč jsme to ale byli

(Folková Růže a koncert na hradě Rožmberk, 18. července 2009) Bylo to krásné a bylo toho dost. Pokusíme se proto třídenní párty na ose J. Hradec – Rožmberk – Novohradky shrnout co možná stručně. Setkání

(Koncert na Kozím Hrádku, 5. července 2009) Možná za to může Bárny. Když s námi hostoval před dvěma lety, telčský recitál se protáhl do čtyř prohraných dnů. Na Hrádek Kozí přijeli jsme natřikrát: někdo

(festival 1. Hradišťský Folkoláček, 20. — 21. června 2009) Žiju, abych jedl. Tímto heslem se řídí náš kontrabasista Tom, takže když zjistil, že při výjezdu do Uherského Hradiště na celé dva dny opustí

(koncert se Šantré v klubu Rybanaruby, 17. červen 2009) Za postupného vysychání čerstvých dojmů z koncertu, či spíše z až nebezpečně pohodového setkání v Kočce, zvěčňuji pro další generace některé, na které jsem ještě nestačil zapomenout. Na

(koncert s kapelou Pavučina, AC klub Hradec Králové, 20. května 2009) Na hraní do Hradce jsme odjížděli oblíbeným pavoučím systémem „kdo má čas“, který tentokrát zcela nečekaně na minutu klapnul… a to jsme ani moc

(Mírně cenzurovaný zápis z kapelního tmelení 30. 4. – 3. 5. 2009) Navnadil nás už „varovný“ mail od Peťuly. Slibovala přednášku o sukulentech, nabádala pro tento účel ke koupi zápisníků, hrozila fantastickými porcemi pochutin, lákala na